V posledních letech se v Ostravě objevuje častěji pojem single-stream (někdy též „multikomoditní“ nebo „společný“ sběr). Jde o systém, kdy občané do jedné nádoby vkládají více druhů recyklovatelných složek — zejména papír, plast, nápojové kartony a kovové obaly — a následně je tyto směsi mechanicky a opticky separuje třídicí linka. Tento přístup má za cíl zjednodušit třídění pro domácnosti a zvýšit míru separace využitelných surovin.

Město Ostrava spolu se svozovou společností OZO Ostrava pilotně zavedlo a postupně rozšiřuje systém single-stream v zástavbě rodinných domů. Po zkušebním provozu v Bartovicích byly kontejnery s tímto režimem nasazeny i v dalších částech — např. Radvanicích a částech Slezské Ostravy (Heřmanice). Cílem pilotu je ověřit, zda společný sběr skutečně zvýší efektivitu a zároveň neprovede snížení kvality surovin pro další zpracování.

Jedním z hlavních důvodů, proč Ostrava systematicky testuje single-stream, je dostupnost moderní třídicí linky v regionu. V OZO Ostrava byla zprovozněna univerzální třídicí linka schopná oddělit jednotlivé složky multikomoditního sběru — to dává městu technickou pojistku, že materiály vložené do jedné nádoby lze později roztřídit na využitelné frakce.

Výhody a nevýhody

Výhody:

• Jednodušší pravidla pro občany (méně nádob, méně chyb při třídění).
• Nižší náklady na svoz (stačí méně nádob a méně svozových tras).
• Vhodné pro hustě obydlené oblasti a velká města.
• Snížení objemu směsného komunálního odpadu  a tím menší nároky na skládkování či energetické využití. V dřívějších projektech podobný přechod vedl k výraznému snížení objemu směsného odpadu až téměř o polovinu v některých obcích.

Nevýhody:

• Vyšší náklady na dotřídění na lince.
• Větší znečištění surovin, což snižuje kvalitu recyklátu.
• Některé materiály (např. papír) mohou být po smíchání s mokrými plasty či zbytky potravin nepoužitelné.

Jak to vypadá v praxi — zkušenosti z Ostravy

Pilot v Bartovicích a další rozšíření ukazují, že obyvatelé většinou oceňují jednoduchost systému — místo několika nádob stačí jedna pro základní recyklovatelné obaly a papír. Město také uvádí, že důležitou roli hraje přesné nastavení frekvence svozu a údržba kontejnerů, aby nedocházelo k přetížení nebo k vnikání nežádoucích odpadů. Monitorování kvality frakcí, které linka vytřídí, pomůže vyhodnotit, zda single-stream může být dlouhodobě nasazen širší měrou.

Závěr

Single-stream v Ostravě je zajímavým experimentem kombinujícím jednoduchost pro občany s moderními technologiemi třídění. Pokud pilot potvrdí, že univerzální linka dokáže účinně roztřídit multikomoditní sběr bez významného poklesu kvality surovin, může jít o cestu, jak zvýšit míru recyklace a snížit množství směsného odpadu. Nicméně úspěch závisí na pečlivém provozním nastavení, pravidelném svozu a hlavně na spolupráci obyvatel.

Dovětek

Myšlenka single streamu vznikla v 70. letech 20. století v USA, ale do praxe se začala výrazněji prosazovat až v 90. letech, kdy došlo k rozvoji moderních třídicích technologií. První města, která systém zavedla, byla například Fresno a Phoenix. 

Systém se ukázal jako účinný při zvyšování účasti obyvatel na třídění a následně se rozšířil do většiny amerických měst. Například Los Angeles, Chicago a Denver používají single stream sběr odpadu.

V současnosti tento způsob využívají také australská, kanadská nebo britská města a rozšířil se i Nizozemska a Švýcarska. V regionu střední a východní Evropy je Ostrava průkopníkem.